Anděl

Karel Kryl

1:Z rD#ozmlácenCmýho kostela v krD#abici s kB7usem mýdla
D#inesl jsCmem si anděla, pD#olámalB7i mu křídlD#a,
díval se nCma mě oddaně, jD#á měl jsem trB7ochu trému,
tD#ak vtiskl jsCmem mu do dlaně lD#ahvičku B7od parfémD#u.
R:D#A proto, prCmosím, věř mi, chtD#ěl jsem ho žB7ádat,
D#aby mi mCmezi dveřmi pD#omohl hB7ádat,
cD#o mě čekáCm    B7a neminD#e, co mě čekáCm    B7(G#)a    n[(G)]eminD#e.
2:Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.
R:A proto...
3:Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.
R:A proto...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:06:54.86+00:00
Výsledky hledání: